Hodnocení postupně zaváděného programu

Dvě skupiny zavádějí v různou dobu fiktivní program zaměstnanosti. S pomocí třetí skupiny odhadněte dopad v prvních dvou čtvrtletích od začátku programu v každé skupině. Zjistěte, za jakých předpokladů lze odhady interpretovat.

Program a jeho srovnávací skupina

Všechny uvedené hodnoty jsou syntetické. Sledujeme míru zaměstnanosti mezi obyvateli, kteří splňují podmínky programu. Jedna kohorta se zapojí ve 4. čtvrtletí, druhá v 6. čtvrtletí a třetí zůstane mimo program po celou dobu. Každá křivka znázorňuje průměr kohorty. Údaje o jednotlivcích nejsou k dispozici.

Míra zaměstnanosti podle kohort a čtvrtletí (syntetická data) Před zapojením roste míra zaměstnanosti o jeden procentní bod za čtvrtletí. V kohortě s dřívějším nástupem stoupne ve 4. čtvrtletí o tři procentní body, v kohortě s pozdějším nástupem stejně v 6. čtvrtletí. V kohortě bez intervence dál roste o jeden bod za čtvrtletí. Přesné hodnoty najdete v tabulce. Míra zaměstnanosti (%) 60555045 Q1Q2Q3 Q4Q5Q6Q7
Plná čára znázorňuje kohortu, která vstoupí do programu ve 4. čtvrtletí. Přerušovaná čára patří kohortě se začátkem v 6. čtvrtletí. Tečkovaná čára znázorňuje kohortu bez intervence. Před začátkem programu se míra zaměstnanosti v dané kohortě mění stejně jako ve srovnávací kohortě, i když se jejich úrovně liší.
Míra zaměstnanosti (%) v syntetickém příkladu
ČtvrtletíDřívější zavedeníPozdější zavedeníBez intervence
Q1465149
Q2475250
Q3485351
Q4515452
Q5535553
Q6555854
Q7566055

Výpočet účinku pro každou kohortu

Jako výchozí období použijte čtvrtletí před zapojením. Pro každé čtvrtletí po začátku programu spočítejte změnu v zapojené kohortě. Odečtěte od ní změnu ve srovnávací kohortě za stejná kalendářní čtvrtletí.

  1. Dřívější kohorta, první čtvrtletí v programu: (51 − 48) − (52 − 51) = 2 procentní body.
  2. Pozdější kohorta, první čtvrtletí v programu: (58 − 55) − (54 − 53) = 2 procentní body.
  3. Druhé čtvrtletí v programu: pro dřívější kohortu vychází (53 − 48) − (53 − 51) = 3 procentní body. Pro pozdější kohortu platí (60 − 55) − (55 − 53) = 3 procentní body.

Uvádějte odhady za jednotlivé kohorty. Pokud je ve skutečném hodnocení spojíte, zvolte váhy podle výzkumné otázky a pro každé období od zavedení uveďte, které kohorty do odhadu vstupují.

Co by změnilo závěr?

Interpretace stojí na předpokladu, že by zapojené kohorty bez programu sledovaly stejný trend jako srovnávací kohorta. Trendy před intervencí pomáhají tento předpoklad posoudit. Pro odhad stále musíme předpokládat, že by souběžný vývoj bez programu pokračoval. Odhad se hůře vykládá, pokud jednu kohortu zasáhne ekonomický šok, změní se složení sledované skupiny, lidé na program zareagují ještě před spuštěním nebo se jeho účinky projeví i ve srovnávací kohortě.

Skupinové průměry ukazují postup výpočtu. Z těchto hodnot nelze vyčíslit výběrovou nejistotu. Ve skutečné studii potřebujete vhodná data na úrovni jednotek či klastrů a odhad nejistoty, který zohlední způsob zavádění programu.

Metodu popisují Callaway a Sant’Anna (2021) v článku Difference-in-Differences with Multiple Time Periods. Data a výpočty na této stránce jsou výukové materiály VCESR.